Acidobazická rovnováha je dynamická (v neustálém pohybu) rovnováha kyselin a zásad v lidském těle. Hodnotí se poměr mezi tvorbou a vylučováním kyselin a zásad a hodnota pH je součást celkové homeostázy (stálosti vnitřního prostředí), a je pro naše tělo velmi důležitá. Organismus má několik systémů, jak ji udržet v určitém rozmezí.
Definice pH je – je to záporný logaritmus vodíkových iontů. Hodnota pH se určuje na stupnici od 0 do 14, neutrální hodnota je pH 7,0, kterou má čistá voda.
pH menší než 7,0 znamená růst kyselosti
pH větší než 7,0 znamená růst zásaditosti.
Pro zjištění pH se používají acidobazické indikátory – např. lakmusové papírky s indikátorem barvy – červená je kyselá, modrá je zásaditá, nebo jiné papírové testy, které se zbarvují od světložluté kyselé, po modrou zásaditou. Přírodní indikátor je např. červené zelí, v kyselém prostředí zčervená a v zásaditém zmodrá.
V lidském těle je pH :
– slabě zásadité, mezi 7,35 – 7,45 v arteriální krvi. Pokles pod 6,9 a vzestup nad 7,8 jsou neslučitelné se životem
– fyziologické pH moči je 5,0 – 6,5.Krajní hodnoty jsou 4,5 – 8,0. U zdravého dospělého člověka je pH ranní moči nižší než 6,0 – moč má být mírně kyselá
– pH pokožky je 4,5 – 5,5
– pH v žaludku je 1,5 – 3,5
Poruchy acidobazické rovnováhy:
1. Acidóza, acidemie – hodnoty pH krve pod 7,35 – krev je pořád mírně zásaditá, ale pH už klesá směrem ke kyselosti. Tento stav vzniká velmi často, podle některých odhadů ji má v menší či větší míře až 90% lidí. Západní medicína ale chápe překyselení často jen jako zvýšení kyselosti žaludečních šťáv a předepisuje na to antacida, anebo řeší pak až hraniční stavy selhávání orgánů při velké acidóze.
a) metabolická – vyvolaná nahromaděním kyselých látek v krvi (pokles pH krve díky snížení přebytku bazí HCO3- ):
– nedostatečná činnost ledvin – buď onemocnění ledvin, vrozená slabost, nebo nedostatek spánku
– ketoacidóza u dekompenzované cukrovky, zvýšená tvorba kyselin
– ketoacidóza při hladovění nebo dietách bez sacharidů, zvýšená tvorba kyselin
– při nadměrné svalové námaze, kdy tělo nestíhá štěpit vznikající kyselinu mléčnou
– nadměrný přísun nevhodné stravy – vznikají nebo jsou dodávány anorganické kyseliny – chlorovodíková, sírová, fosforečná, močová, atd., otava alkoholem, otrava léky – acylpyrin
– onemocnění střev – chronické kvašení, průjmy
– činnost žaludku – nadměrná tvorba kyseliny chlorovodíkové – při nadbytku uzenin, chemicky upravených potravin, sladkostí, sladké a kyselé chuti a nedostatku soli (díky soli se vytváří v trávicím traktu i soda bikarbona a zásadité pankreatické šťávy), nedostatku potravin či nápojů hořké chuti (pozor nejedná se o kávu, která je jako zelená káva mírně kyselá a hořkou chuť získává až pražením. Myslí se tím byliny hořké chuti (hořčiny amara) – chmel, hořec, zeměžluč, pelyněk, jablečník, atd. a rostliny nahořklé (obsahují glykosidy) jako čekanka kořen, pampeliška kořen, chřest). Také vzniká při nedostatku potravin či nápojů mdlé a nasládlé chuti, při nedostatku čerstvé zeleniny.
– zvýšené ztráty bazí – zvracení duodenálního obsahu, průjem, drény GIT, diuretika, ztráta tekutin z popálených ploch kůže
b) respirační – vzniká sníženou ventilací – omezené dýchání. Plíce mají vylučovat kyselinu uhličitou, pokud fungují správně. Pokud dojde k nahromadění oxidu uhličitého – např. při snížení ventilace v plicních sklípcích, klesne pH v mimobuněčné tkáni a dochází k respirační acidóze (pokles pH krve díky vzestupu koncentrace CO2).
Acidóza má stimulační účinky na dechové centrum – vzniká dušnost, krátký, rychlý dech. Odpověď se rozvíjí v průběhu 12 – 24h, stejnou dobu po úpravě poruchy pak odeznívá. Je třeba pak dát pozor na zvrat do životu nebezpečné alkalózy. Na alkalózu reaguje respirační systém hypoventilací.
Příčiny respirační acidózy:
– z centrálních příčin – útlum dechového centra – opiáty
– z postižení hrudní stěny a dýchacího svalstva – i nedostatek pohybu, špatné držení těla delší dobu, stres
– z postižení dýchacích cest a plic – astma, CHOPN
– z poruch poměru ventilace, perfúze – u kuřáků
2. Alkalóza, alkalemie – hodnoty pH krve jsou nad 7,45 – zásaditost, nastává výjimečně.
a) metabolická – vzniká zvýšenou ztrátou kyselin – zvracení žaludečního obsahu nebo požitím většího množství žíraviny, nerozvážné užívání sody bikarbony (jedlá soda), diuretika (vzestup pH krve díky zvýšení přebytku bazí HCO3-)
b) respirační – jako důsledek poruchy plic nebo CNS, např. při předávkování hypnotiky. Pokud se snižuje koncentrace oxidu uhličitého v krvi, zvyšuje se pH a vzniká respirační alkalóza – př. při pobytu ve vysokohorském prostředí (vzestup pH krve díky poklesu koncentrace CO2). Zpomaluje se, až zastavuje dýchání, má vliv na činnost mozku a srdce.
Metabolismus v těle vytvoří a zpracuje denně tolik kyselin asi jako 1200g 100% kyseliny octové, tj. 15l 8% octa a asi 880g oxidu uhličitého, tj. 448l za den.
Naše tělo je více nastaveno k acidóze než k alkalóze, snese překyselení delší dobu než stavy blížící se k alkalóze.
Acidobazickou rovnováhu pomáhají udržovat plíce, ledviny, játra, částečně i srdce. Organismus se jakýmkoliv změnám pH brání a má účinné mechanismy, kterými se pH vrátí do normálního stavu:
1. tlumení výkyvů pufrovými nárazníkovými systémy:
– hydrogenkarbonátový pufr – soda bikarbona
– fosfátový pufr – organický a anorganický fosfát
– hemoglobinový pufr – hemoglobin
– bílkovinný pufr – plazmatické proteiny
Pomocí pufrů jsou kyseliny neutralizovány a poté vylučovány z těla. Pufry upravují pH jen do výše své pufrovací kapacity, když je vyčerpána, ztrácí tělo schopnost udržovat rovnováhu. Pufry řeší výkyvy pH spíše okamžitě a krátkodobě.
2. činnost plic – ventilace. Centrum respiračního systému se nachází v mozkovém kmeni (v prodloužené míše), reaguje tak na změnu acidobazity rychle – v rozmezí 1-3 minut, o něco pomaleji než pufry.
3. exkreční činnost ledvin, reagují na změnu acidobazity v řádu hodin až dní. Ledviny odstraňují metabolismem produkované kyseliny, zabraňují vzniku metabolické acidózy nebo alkalózy
4. metabolická aktivita jater. Játra především metabolizují amoniak vznikající při trávení. (převážně z bílkovin)
5. činnost srdce – ovlivňuje acidobazickou rovnováhu pomocí oxidace laktátu a ketolátek
Laboratorně se vyšetřuje na základě zjišťování hodnot pH – HCO3-, CO2, O2, a hodnoty látek, které mají na tyto hodnoty vliv. Např. koncentrace kationtů Na+, K+, Ca+, Mg2, koncentrace aniontů Cl-, laktát, albumin, a koncentrace metabolitů – urea, kreatinin, ketolátky.
Z hlediska západní medicíny je vyhodnocení stavu acidobazické rovnováhy poměrně složité. Vyšší acidóza i alkalóza jsou stavy, které stanoví lékař na základě kompletního biochemického vyšetření, nedá se určit měřením pH moči podomácku. Řešení těchto hraničních stavů je pak opravdu nutné řešit s lékařem, např. respirační poruchy se korigují umělou plicní ventilací, metabolické poruchy dialýzou.
Pro prevenci těchto hraničních stavů je třeba si všímat příznaků překyselení, nebo odkyselení, které ještě nejsou nebezpečné, ale i tak vážně narušují tělesné pochody i kvalitu života.
Je vhodné se vyvarovat některých činností a stravovacích návyků, které mají vliv na vznik překyselení:
– málo spánku, přerušovaný spánek
– kouření, pobyt v zakouřeném prostředí
– větší nebo častá konzumace alkoholu
– stres
– špatné vztahy s lidmi a s okolím
– velké emoce – hněv, ukřivděnost, závist, žárlivost, potřeba ovládat jiné, sobectví, chtivost, ale i nadměrná, manická radost.
– nadměrná fyzická aktivita bez následné relaxace a hlubokého dýchání – sportovci, lidé těžce fyzicky pracující
– kombinace různých léků a chemické přídavné látky ve stravě – potravní doplňky, konzervanty, barviva
– obžerství – jíme více a častěji, než naše tělo potřebuje, trávicí soustava je nucena pracovat namáhavě, produkuje při tom velké množství volných radikálů
– jedení ve spěchu a nepozorně, nedostatečné kousání a proslinění potravy – enzymatická dysbalance, neefektivní vstřebávání živin, zvýšená zátěž pro jednotlivé části trávicího traktu
– výběr potravin zakyselujících – nadměrná kyselina vznikne, když při přeměně a rozložení potraviny vzniká více vodíkových iontů než zásad
Je třeba dávat při dechových technikách jógového typu pozor na přílišnou hyperventilaci, která by mohla vést k alkalóze.
Kyselinotvorné potraviny:
Maso hovězí, vepřové, telecí, kuřecí, tuňák, losos, hamburgery, ústřice, uzeniny, cukr, citrusové ovoce, rybíz, krabi, humr, mořští raci, krocan, kuře, káva, čaj černý, perlivé nápoje, bílá i naturální rýže, vinný, jablečný a běžný ocet, ryby, ostatní maso, vajíčka, likéry, alkohol, čokoláda, kakao, sýry, rebarbora, tamarind, čočka a všechny luštěniny, oves, pšenice, pivo, víno, těstoviny, pečivo z bílé mouky, celozrnný chleba, margaríny, ořechy, ječmen, tvaroh, kysané mléčné výrobky, potraviny připravované na oleji, potraviny včerejší a starší, které ohříváme, potraviny s větším množstvím různého koření, především guláše nebo kari směsi u jídel indického typu.
a) primárně kyselinotvorné potraviny a nápoje – káva, ocet, víno, paprika sušená, chilli, maso, luštěniny, sýry, vejce, kysané mléčné výrobky, pomeranče, mandarinky, grepy, rajčata syrová i tepelně upravená, monosacharidy (cukry, sirupy), potraviny, u kterých jsme použili více druhů koření naráz (guláš), ohřívaná zelenina, ohřívané včerejší nebo konzervované potraviny, bílá mouka a pečivo z ní, rostlinné tuky hydrogenované – margaríny, oleje, na kterých se tepelně připravovala potravina, vše, co má kyselou a sladkokyselou chuť – ovoce, zvláště citrusové, šťovík, rebarbora, tamarind, vše, co má pálivou chuť – chilli, pepř, zázvor, alkohol, přepálené potraviny včetně obilných káv (melta, karo, ájurvédská káva, žaludová káva)
b) sekundárně kyselinotvorné – vše, co oslabuje ledviny, které pak nepracují tak, jak by mohly. Mohou to být potraviny i zásadotvorné.
– nadbytek syrové stravy – ovoce, zelenina
– strava pozdě večer nebo v noci
– nadbytek i nedostatek tekutin
– nadbytek tekutin večer a v noci
– nevhodné kombinace potravin
– nadbytek stravy celkově
Zásadotvorné potraviny:
Máslo, mléko, sůl, ředkev, ředkvička, mrkev, petržel, vodnice, tuřín, červená řepa, avokádo, zelí hlávkové i pekingské, polníček, rukola, brokolice, salátové okurky, zázvor, cibule, mladý ječmen, čistý lecitin, houby, květák, mrkev, celer, zeleninová nať, brokolice, hlávkový salát, kapusta, černá melasa, pšeničné klíčky, nepasterizované olivy, fazole, jedlé kaštany, plzeňské pivo, zelený a bylinné čaje, nepražené čerstvě loupané mandle, slunečnicová semínka, syrové brambory, kokos, kokosový tuk
a) primárně zásadotvorné potraviny a nápoje – odkyselí okamžitě, ale v dlouhodobějším horizontu, pokud je jich moc a obzvláště v zimě, mohou poškozovat nebo oslabovat ledviny, plíce (tlusté střevo) – syrová zelenina – avokádo, zelí, salát hlávkový, ledový, okurka, čerstvé zeleninové šťávy – např. Breussova směs zeleninových šťáv, voda, Bílinská kyselka, Vincentka, Zaječická hořká kyselka, brambory, kokos, kokosový tuk, křemelina
b) sekundárně zásadotvorné – mohou být jen zásadotvorné nebo i mírně kyselinotvorné, ale posilují ledviny, které pH vyrovnají, harmonizují ostatní orgány, posilují slezinu, která pak kvalitně vyživuje všechny orgány – obiloviny – vařená celá zrna, luštěniny – vhodnější jsou naklíčené a tepelně kvalitně upravené s majoránkou, polévky, čerstvá tepelně upravená mírně slaná zelenina, domácí pomazánky, sádlo, menší množství masa s vhodnou přílohou (1-3 krát v týdnu max.), pečivo z kvalitní mouky, tmavé nudle, jedlé kaštany, sezamová semínka obzvláště ta černá, polévky zeleninové, luštěninové i masové vývary, obilné kaše se semínky, máslem, špetkou soli a nekyselým ovocem jako jsou datle.
c) vždy zásadotvorné – sůl, máslo, mléko, řasy wakame, voda, minerální vody zbavené CO2 – Bílinská kyselka, Zaječická kyselka, Vincentka, hořké byliny – jablečník, hořec kořen, pampeliška kořen i list, zeměžluč, čubet benedykt, lopuch kořen, rehmanie, čerstvě oloupané mandle, slunečnicová semínka, pšeničné klíčky…
Potraviny neutrální:
Jsou potraviny, které se konzumují v rozumném (v menším) množství, koušou se, jí se v klidu a ve správnou denní dobu, v dobré kombinaci s dalšími potravinami a přílohami:
– nekyselé ovoce – banány, fíky, datle, kaki, meloun, hrušky, mango, muďoul, avokádo, liči
– kyselé zelí, okurky kvašáky – v menším množství
– kysané mléčné výrobky neslazené v menším množství
– citron, limetka, jablečný ocet, rýžový ocet – pokud dáme pár kapek do teplé vody a vypijeme před nebo po masovém mastném jídle, napomůžou trávení a omezí kyselinotvornost živočišných produktů. Pokud toto vypijeme po jídle sladkém, sladkokyselém, kyselinotvornost jídla se zvýší, v nadbytku citron i limetka, atd. také zakyselují. Pokud toto pijeme denně ráno nalačno, poškodíme sliznice jícnu i žaludku, po čase i zuby. Ráno je to vhodné občas, zvláště pokud jsme měli k večeři něco mastného a živočišného původu a nejedli jsme k tomu kysané zelí, nebo ho bylo málo.
– ostatní ovoce, pokud jsme ho převařili nebo spařili a jíme ho v obilné kaši (vločky, rýže, kroupy) s máslem, se špetkou soli, případně mlékem, semínky – jablka, meruňky, broskve, švestky, ryngle, angrešt, rybíz, ostružiny
– ostatní ovoce, pokud ho jíme v kombinaci se zeleninou – např. nastrouhané jablko s mrkví, rozinky s mrkví v kroupách s máslem, jablko s dýní, s patizonem
– ovoce, pokud ho jíme s bílou rýží s máslem – jen u jangových konstitucí
– mák, ořechy, sezam
– bílý rohlík s máslem nebo toustový chléb (né denně) – ájurvéda pro dóšu pitta, tčm pro konstituci hubený jang nebo ostatní jangové
– celozrnné obiloviny – pokud je již člověk překyselený, budou ho ještě více zakyselovat a dráždit, nejsou vhodné pro jangové konstituce. U zdravého člověka budou neutrální až zásadotvorné – př. rýže natural, pšenice, vhodné pro jinové konstituce.
Zdroje textu:
skripta Střediska vzdělávání s.r.o., Ostrava – Výživový poradce
Katrin Koelleová – Acidobazická rovnováha, přirozené zdraví díky vyrovnané látkové výměně
Dr. James DiNicolantonio – Pravda o soli